Hlubotisk
Hlubotisk je technika patřící pod tisk z hloubky. Tisková forma je reliéfní, tisknoucí plochy jsou tedy pod úrovní ploch netisknoucích.
Předchůdce hlubotisku, takzvaný mědiryt, je datován už do 15. století. Tehdy se motiv ručně vyrýval do měděné desky, ale princip zbylého postupu byl prakticky stejný. Samotný hlubotisk vynalezl v roce 1890 Čech Karel Klíč. Odvodil ho ze svého dalšího vynálezu, tzv. heliogravury. Heliogravura opět stojí na základu mědirytu. Ruční rytí je zde však nahrazeno fotochemickým procesem. V prvním kroku jde o okopírování fotografického negativu s motivem na měděnou desku. Ta je opatřena asfaltovou a želatinovou vrstvou, ze které koukají pouze tiskové plochy a ty jsou následně vyleptány pomocí kyseliny. Vzniknou tak různě hluboká tisknoucí místa. Zbytek procesu už je na zcela totožném základě jako hlubotisk.
Základní princip hlubotisku je vlastně velmi jednoduchý. Tisknoucí místa, která jsou zahloubena pod úrovní míst netisknoucích, se naplní řídkou rychleschnoucí barvou. Při následném otisku dochází k převzetí barvy potiskovým materiálem. Tím bývá u hlubotisku nejčastěji papír. K fixaci barvy na potiskový materiál dochází odpařením těkavých rozpouštědel.
Základem hlubotiskových strojů bývají nejčastěji dva válce. Válec s tiskovou formou (formový válec) a tlakový válec. Válec nesoucí tiskovou formu je z jedné strany máčen v nádobě s barvou a ta se na válci zachycuje. Přebytečná barva je poté z povrchu válce stírána pomocí stěrky (rakle). Tím je zajištěno, že barva zůstane pouze v tisknoucích místech, které jsou pod povrchem válce. Následuje samotný otisk. Tlakový válec přitlačí na tiskovou formu potiskový materiál a na tom se zachytí barva. Hlubotiskové stroje bývají téměř výlučně rotační, takže mezi válcem s tiskovou formou a tlakovým válcem projíždí „nekonečný“ arch papíru a tisk je tedy velmi rychlý.
Tiskovou formu tvoří v dnešní době pouze válec (formový válec) a tisková forma je tedy vyrývána přímo do něj. Kvůli tomu se musí zhotovovat a vyměňovat vždy celý formový válec. Zůstává pouze ocelové jádro, následný proces musí být pokaždé opakován. Proto je hlubotisk velmi nákladnou záležitostí a tuto tiskovou techniku se vyplatí používat pouze při větších nákladech.
Formový válec je vyráběn z ocelového jádra, na které se následně galvanicky vylučují další prvky. Nejprve je nanášena tenká vrstva niklu, která jádro chrání proti korozi a zároveň upevňuje měděnou vrstvu, která je na ni nanášena. Když jsou hotové tyto tři vrstvy, je na řadě zhotovení tiskového obrazu (vzoru). To je zhotoveno pomocí leptání, elektromechanického (pomocí diamantové jehly) nebo laserového gravírování. Když je tiskový obraz vytvořen, na řadě je chromování. Na válec je nanesena tenká vrstva chromu, která má zajistit zvýšení odolnosti povrchu válce proti oděru. Na závěr přichází vyleštění a pak už může válec rovnou do tiskového stroje.
Hlubotisk poskytuje nejkvalitnější reprodukci tónovaných předloh. Tuto vlastnost má díky tiskovému rastru. Každý tiskový vzor je před nanesením na formový válec rozrastrován a teprve poté je tisková forma vyhloubena do válce.
Hlubotisk máme klasický, autotypický a polo autotypický. Liší se pouze v typech tiskového rastru, který je zhotoven do formového válce a umožňuje nám tónování. Klasický hlubotisk má tiskové jamky stejně velké, ale liší se v hloubce. Světla mají hloubku nejmenší, stíny naopak největší. V autotypickém hlubotisku se tiskové jamky liší svou plochou. Světla mají opět plochu nejmenší, stíny největší. A poloautotypický hlubotisk má tiskové jamky odlišné jak hloubkou, tak i plochou. Je tedy kombinací dvou předchozích variant a také je dnes variantou nejpoužívanější.
Jak již bylo zmíněno, hlubotisk je tisková technika s velmi drahou předtiskovou přípravou, a proto se jeho uplatnění vyplatí jen u vyšších nákladů. Umožňuje však i velmi kvalitní tisk na málo kvalitní papír, proto v některých případech nahrazuje nejrozšířenější ofset. Touto technikou jsou tedy nejčastěji tisknuty velké náklady s méně kvalitním potiskovým materiálem jako katalogy, letáky, časopisy, některé obaly.