Knihtisk
Vynález knihtisku sahá až k přelomu let 1447/1448 a je neodmyslitelně spojen se jménem Johanna Gutenberga. Ten se zasloužil o zdokonalení sazby v důsledku sériově odlévaných tiskařských liter. Princip tisku z výšky, kam knihtisk patří, byl znán již mnoho století před Johannem Gutenbergem. Poprvé se patrně objevil již v 9. století v Číně. Tisk však byl velmi pomalý, nákladný, neefektivní a tím pádem málo používaný. Jeho boom nastal právě až po Gutenbergově inovaci.
Johann Gutenberg se zasloužil hned o několik vylepšení. Zaprvé vynalezl písmolijectví. To umožnilo sériovou výrobu tvarově shodných tiskařských liter. Písmorytec nejprve zhotovil tzv. patrici – zrcadlově obrácený obraz písmene. Ta byla použita jako razidlo. Jejím otiskem do měkčího kovu vznikla matrice – forma. Do té byl nalit roztavený kov a vznikla litera – otočený obraz písmena. Litery byly odlévány z liteřiny. Jednalo se o slitinu cínu, olova a antimonu. I to byl pravděpodobně Gutenbergův vynález. Tato slitina měla vysokou odolnost vůči opotřebování, a tak nedocházelo k tak rychlé deformaci písmen.
Díky tvarově shodným literám a stejné písmové výšce mohly být jednotlivé litery řazeny do jednotné sazby. To v praxi znamenalo, že mohla být poskládána forma pro tisk celého archu najednou. A to byl opravdu velký pokrok, protože do té doby byla jednotlivá písmena otiskována zvlášť. Navíc nyní text držel přesné řádkování a stejné mezery.
Samotný tisk probíhal tak, že nejprve byla sestavena kompletní sazba. Na ni poté byla, pomocí kožených tamponů, nanesena tiskařská čerň a sazba byla otisknuta na papír. K otisku byl samozřejmě nutný tlak. Otisk probíhal pomocí knihařského lisu. Knihařský lis byl dalším Gutenbergovým vynálezem a jednalo se vlastně jen o zdokonalený lis na víno. Tento princip knihtisku se bez výrazných změn používal až do konce 18. století.
V dnešní době se v knihtisku používají fotopolymerové desky a knihařský lis byl plně zautomatizován. Jinak se jedná o stále stejný princip. V běžném tisku však knihtisk už používaný není a nahradil ho především ofset. Je to primárně kvůli nákladnosti knihtisku a dále také knihtiskové stroje dosahují menších rychlostí, než dnešní doba vyžaduje. Dnes je tedy využíván téměř výlučně ke speciálním účelům, jako je ražba nebo slepotisk.
Použité zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Knihtisk
http://sshopct.cz/polygrafie/all/8/data/tiskove.techniky.pdf